Zeptali jsme se studentských kandidátů do AS FHS UK (I.)

rhetorical-questions-speech

Jste spokojeni se současnou podobou jazykového modulu? 

Šárka Bláhovcová:

Výukou na bakalářském studiu jsem neprošla, nemohu tedy jazykový modul hodnotit z pohledu absolventa. Z dostupných informací a referencí bych ale navrhovala zaměřit se na rozšíření nabídky předmětů vyučovaných v cizích jazycích, a to nejen angličtině. Dále poskytnout více možností si jazykové znalosti doplnit předměty praktickými, mluvnickými. Podle mého názoru je důležité v cizím jazyce nejen číst, ale také ho prakticky využívat a aktivně v něm komunikovat.

Petr Konůpka:

Ne. Nesouhlasím s názorem paní Mgr. Lily Císařovské, že znalost základních evropských jazyků si mají studenti přinést ze střední školy nebo dodatečně získat jinde. Jsem přesvědčen, že lze najít způsob, jak výuku jazyků rozšířit. Jedná se o důležité téma i pro volby děkana.

Jaromír Mára:

Například OJAK je skvělý, byť gramatickou část pokládám za současných podmínek za víceméně bezúčelnou. Stálo by za to s tím konceptem jít o kousek dál a motivovat studenty:

1) k vydavatelské/ redaktorské / překladatelské činnosti rozšířením nabídky povinně volitelných předmětů

2) k vzájemné spolupráci u překladů delších děl

3) ke spolupráci s lektory při následné korektuře, aby bylo překlady možné více využívat pro potřeby fakulty

Nabídka jazyků je slabší a kapacita kurzů poddimenzovaná, což se ale ví a nutno uznat, že se situace – byť pozvolna – zlepšuje (mimochodem i díky aktivitě předchozích senátorů). Podstatná mi přijde diskuze nad samotnou formou. Spíš než o zvyšování kapacit hodin gramatiky bych se bavil o širší nabídce jazyků, o ucelenější kombinaci kurzů připravujících na překlad a o
navýšení počtu exkluzivně cizojazyčných předmětů. Což se děje taky, ale žádná sláva to není.

Věra Vávrová:

Mám za to, že otázka stojí jinak. Děláme sami dost pro to, abychom se cizí jazyky skutečně naučili? Jako studenti na všech úrovních musíme začít komunikovat s vedením jazykového modulu o tom, co od něj chceme. Jinými slovy musíme umět říci, co chceme umět. To je důležitější než názor na současnou podobu jazykového modulu. Sama bych uvítala výuku němčiny všech úrovní, která by byla identická s výukou angličtiny a k tomu ještě kurzy psaní v angličtině a němčině rozdělené podle úrovní studia. Bylo by fajn mít možnost projít kurzem psaní humanitně zaměřených textů na bakalářské, magisterské a doktorské úrovni. Nejprve ale musíme mezi sebou zjistit, zda je nás, kteří něco takového (nebo i jiného) chceme, dost. A podle toho bychom měli jazykovému modulu předložit příslušný návrh.

 

Pozn. redakce:

Adam Šimek a Vojtěch Štěrba odkazují zájemce o odpověď na své programy.

 

Pokud jste kandidátem a chcete odpovědět na naše anketní otázky. Napiště nám na náš mail redakce.humr@gmail.com.
 
Otázky:
1) Jste spokojeni se současnou podobou jazykového modulu? (výukou cizích jazyků)
2) Co by byly vaše priority, kdybyste byli v roli děkana?
3) Jaká jsou podle vás nejdůležitější specifika FHS, která stojí za zachování ?