Všichni jsme herci

 

Občas je nutné odložit pýchu

když vaše lásky jsou mi k smíchu

a vaše životy tak trochu k pláči

všichni jsme jen divadelní hráči

 

Občas je nutné stát na správném místě

na tomto jevišti, nebát se a zpívat čistě

vždyť jsme jen herci životního divadla

co se modlí, aby se hra povedla

 

A občas je smutné, když se hra nedaří

a občas ukrutné se probíjet ke stáří

občas nás ubíjí hlavou narážet do zdí

když se náš osud jen o chvíli zpozdí

 

Jsme všichni herci a to je těžká řehole

stavy deprese, vzteku a záchvaty nevole

a to vám povím, jinak to není

jsme všichni herci už od narození

A bohatství či slávy je za to nula

člověk jen dře těžce jak mula

aby si vydobyl svůj příděl štěstí

však občas  má odměnou jen ránu pěstí

 

A v moři flašek levnýho alkoholu

se člověk ztrácí, aby utekl svýmu bolu

a básník se zmítá ve víru slok

a v mírném opojení z lehkejch drog

 

A ve světě lidí hledá svou múzu

však nachází jen děs a hrůzu

marně se snaží vymanit ze světa materie

špatně se mu spí a těžce se mu žije

 

však jaký by to byl svět

bez poetů a básníků

jen pár trapných vět

u jejich pomníků

byste řekli a viděli

že není už tak barevno

a že svět bez básníků

by byl svět sakra na hovno

16700

Štítky: , ,

1 komentář

  • theri.91@gmail.com'

    Neodolala jsem.. :)

    Budu tvou múzou, pokud budeš chtít,
    svolím a nechám tě vedle mě pít,
    Nechám tě dotýkat se v jisté míře,
    s jedinou podmínkou – nebuď zvíře.

    Stanu se múzou tvých smutných dnů
    a v duši rozsvítím ti lucernu.
    Až dotkne se tvá hlava stolu
    budu ti šeptat – zůstanem spolu

    Stanu se múzou, co zvedne tvou hlavu,
    múzou, co vyvede tě z davu.
    Stanu se tím, o čem nevíš, že sníš
    a po tom všem, potom mě opustíš…